Logo START
Fórum
poslední příspěvek ve fóru:

26.04.2016  22:57:19
RE: a
Narozeniny
Narozeniny tento a příští měsíc:

Viditelné pouze přihlášeným členům oddílu.

PODZIM V SEDLE 28-30.10. 2011

31.10.2011

Cykloakce OSOBLAHA / Hrubý Jeseník

už název napovídá, že v takovém místě nemůže být jinak než blaze. Po vzájemné dohodě jsme všichni opanovali kola typu MTB a nebránilo tak nic krásným toulkám v podzimní krajině Hrubého Jeseníku v sedle železného oře.

Po pátečních různorodých zahřívačkách se v sobotu ráno rozdělili kolové formace do čtyř základních družstev jako na každém řádném cyklisťáku.

Kočárkáři – Bratránkovi s Vašíčkem a Kamínkovi se Sašenkou.
Rodiče s dětmi – Dalas s Luckou, Markéta s Kubíkem, Pit bez Kubíčka.
Rodiče bez dětí – Předseda s Katkou, Šedivák s Hankou
Chrti a hladový pes – Vysmátej Tonda, Mladej Macháně a Dejv

To vše za odborného dozoru budoucí maminky Vysmáté Ivanky čti (Toníkova ženuška).

Páteční večerní rozprava (čti kalba jak se patří) v chatce pozdě přijezdivších Nováčků byla směřována nejen k vrcholům. A tak sobotní plán byl jasný. Kdo nejede na Praděd pojede tam kam až dojede. To vše pak za výslovného doporučení, že tato cykloakce je zaměřena především na relaxační jízdu s kocháním přírody.

Sobotní ráno je neuvidíš s klukama u cesty stát ... ( tolik nápěv legendární folkové písně "Toulavej" v podání kajtrového barda Wabiho Ryvoly) a taky to tak bylo. Ten kdo měl pár trubek svařených do prapodivného rámu s dvěma koly upaloval jak se jen dalo.

Formace týmů byly striktně dány. Musím však prozradit, že to nebylo lehké uhlídat neb předzvěsti přeběhlíků byly očividně zřejmé. Třeba já bych se rád nechal vozit se Saškou nebo s Vašíkem v tom užasném tažném zařízení Cruzzier a kochal se tak barevnou horizontálou. A rozhodně jsem nebyl jediný, že Pite ?


Kočárkáři: Etapa – Hvězda – Praděd – Ovčárna – Hvězda s parádními výkony tatínků (fakt ti dva ušlapou cokoliv), maminek jež si rozhodně měly co říct (třeba o tom jak mají hodné muže, že je taky jednou vyvezli na čerstvý vzduch jak pravila žena Rudly Hrušínského ve filmu Slavnosti sněženek) a dětiček jež klidně spinkaly po celou dobu výletu (páč je prokázáno, že příliš mnoho kyslíku je prospěšné dlouhému spánku ).

Rodiče s dětmi: Etapa - okolí Osoblahy jež naplánoval Dalas a viděl jsem, že byl opravdu na jeho zvyky nezvykle brzo vzhůru když mu Lucinka skákala po břuchu už od 6,00 hodin rána. Markéta s Kubíčkem se k nim přidali a tuším, že se jim nakonec i toho Pita podařilo vzbudit rozumně (neměl sebou bohužel Kubíčka) a tak přece jenom vyrazili vstříc dobrodružství na oři jež má tělo kované v ohni.

Rodiče bez dětí 1: Etapa – Rejvíz – Zlatý Chlum a pak nějakou záhadnou stezkou (čti určitě vyhlášená Machova zkratka) do Ludvíkova. Předseda prý do kopce spílal Katce, že ho to šlapání vzhůru fakt nebaví. Ta ho utěšovala, že když jedou do kopce tak jednou pojedou i z kopce. Tož to dá rozum. Herdek kdo by to byl řekl do toho našeho velmistra vertikály, že se mu nechce nahoru :-))

Rodiče bez dětí 2: Etapa – okolí Osoblahy tady je nutné říct, že to byl dle slov Hanky velmi silný a emotivní zážitek. Na strastiplných ale těžkých a navíc klikatých cestách to Petr chtěl narovnat. Výsledkem byla krásná nová Mount bike Diretisima. Tato cesta nesla věřte nebo ne prvky skalního lezení.

Vlčáci s hladovým psem – snad jen stručně k etapě Rejvíz - Červenohorské sedlo – Ovčárna – Ludvíkov – zase podlaha. Možná stojí za zmínku, že těsně za Červenohorským sedlem jsem se dožadoval krátké pauzy na jídlo což Toník z vesela odbyl slovy, že on už nic nemá a tak se jede dál. Nabídnul jsem, že mu něco dám. Na to naštěstí slyšel a sevřel konečně brzdy. Když jsem však hbitě prohledal svůj baťůžek a zjistil, že už nic nemám (dvě tyčky musli byly fuč asi děravý kletr :)) už to vypadalo na hypošku se znaky utrpení křížové cesty až do úplného konce. Toník však podrobil rutinnímu výslechu Honzu Macháčka a vylovil z Krysy (čti z jeho batohu na zádech) tři tablety tolik potřebné glukózy. Hurá konečně se mohlo jet svižně dál :))

K naplnění sladkostí do bříška se pak všechny formace cyklistických týmů vraceli zpět ze sobotních etap. Po pravdě kdyby nebylo Ivky ( čti strategickou rychlou záchranku tohle děvče nezapře ani mimo svou profesi) netuším jak by se někteří z nás dostali znova do bezpečí našeho bikecampu v Bohušově.

Večer to už zas všem otrnulo a už se zas plánovalo, lezlo, drtilo, létalo, přednášelo a pochopitelně popíjelo značkové víno (čti Aba Muškátu Forever) a upevňovalo to co bylo potřeba. Na biku, na těle i na duši.

Bylo fajn posedět a sdílet radosti z právě proběhlého cyklo dne z cest Kočárkářů s lýtky jež mají především čerství Tatíci jako mostní pilíře zalité do betonu nebo Hanky jak ji Šedivák vystavil takřka kolapsu u srdce když tvrdil, že vidí světlo na konci tunelu nebo Katky jak jí Předseda lámal místo jízdy na biku na šálek presa v malebném Penziónku na Rejvízu nebo Markéty jak se jí báječně jelo s Kubou následovaná Dalasem jež táhl nejen Lucinku ale sem tam i našeho Pita :))

Jediný kdo večer moc nemluvil (čti Mlčeti zlato) na rozdíl od Vlčáků byl ke smrti ztrhaný pes. Cituji "Hle zde v Osoblaze tady na podlaze, leží tu blaze, avšak spokojen i když mírně unaven, ten jež je vždy ke všemu připraven, on bolest necítí a je mu na blití". Nakonec ho právě kvalitní odrúda pozdního sběru z jižního svahu s výtečnou barvou a skvělým pukétem postavila na nohy. A bylo zase HEJ. Tentokráte v opuštěné chatce po Dalasovi s Luckou a Pitovi jež museli navečer odjet.

Neděle byla ještě krásnější než Sobota. Vysmátej Tonda byl už od rána dobře naladěn a tak prohlásil cituji „Fujtabl to je hnus tak něco kýčovitého jako je tento podzim jsem už dlouho neviděl“.

Nedělní projížďka byla naplánovaná do nostalgických dětských míst táboření Dejva v okolí Hynčic.

Týmy si daly sraz v Albrechticích ale dorazili tam pouze rodiče bez dětí Macháčkovi a Nováčkovi neb Kočárkáři (Bratránci a kamínci) chtěli projet krásné Osoblažsko. Mezitím Markéta s Kubíkem prchli ranní odjezdem domů. No a Vysmátej Tonda ? Jak jinak zase chtěl na vrchol.

Předseda s Kaťou a Hankou se zmáčkli pod vedením Šediváka a užili si krásnou Hynčickou scenérii po žluté značce pod Měsíčním vrchem přes Mrtvé městečko až k Valdštejnu aby se vrátili neméně krásnou zelenou stezkou kolem mechových jezírek po druhé strany hřebene.

Kočárkáři kromě toho, že ztratili víčko od termosky (ps. které má Ivka) zažili další krásný den v podání kyseliny mléčné jež se neúprosně hromadila ve stehnech a lýtkách Bratránka a Kamínka. Za mocného povzbuzování svých žen Ingrid a Katky, kterým se hromadila mléčná avšak životadárná tekutina o kapek výše a spokojeně spících nejmenších ratolestí ve vozítkách jsem si jist, že se jim to klukům čiperným bezesporu líbilo.

Mám však trochu obavu, že až Kočárkářům děti odrostou nebude jim nikdo stačit, a to ani Smečka vlčáků a hladového psa jež se vydala na cestu zatracených - Hvězda – Karlov - Petrovy kameny - Ovčárna – Hvězda - podlaha.

Byla to krása a užili jsme si. Koneckonců všechno musí jednou skončit aby nové mohlo začít, přesně tak jak napsal klasik, historik, hudebník, grafik, obchodník, spolehlivý v pořadí žen, bez výrazných rysů v obličeji a chlapík mnoha divokých myšlenek. Abadžikra D.


Železní koňáci v Osoblaze:

Jan, Ingrid a Vašík - Ondrušovi
Petr, Katarína a Saška - Běnkovi
Petr, Katka a Honza - Machovi
Markéta a Kubík - Ondrušovi
Dalibor a Lucka - Grešovi
Petr a Hanka - Nováčkovi
Antonín a Ivanka - Veselí
Martin Belas a David Fiala


Ps. a teď dávejte fotky bando jedna.


vložil: David Fiala