Logo START
Fórum
poslední příspěvek ve fóru:

26.04.2016  22:57:19
RE: a
Narozeniny
Narozeniny tento a příští měsíc:

Viditelné pouze přihlášeným členům oddílu.

ADRŠPACH S PÍSKOMILEM, srpen 2011

23.08.2011

Přešel už delší čas co jsem pábitele písku neviděl. Jsem však ve věku kdy mi tělo a mysl dovolujeme se ještě řádně zmáčknout a tak jsem se nechal zlákat medikem čekatelem na lezení v tolik opěvované pískovcové oblasti světa.

Výklad o vzniku skalních pískovcových útvarů jež daly základ už v době Prvohor snad někde v období Křídy mi mělo být varováním, že písek se jen tak lehce přechcát nedá :-))

Neděle – navečer dorážím do Zdoňova abych zde zanechal svoji milou rodinku v malém Penziónu u Sv. Floriána a začínám se pídit po lapiduchovi. Bez signálu byl TATUŠ nalezen u Tošováka.

Pondělí – Skalní město – přípravka. Hned ráno (čti dopoledne) po chycení dechu po včerejší poradě byl Tatuš připraven mě zasvětit do kouzel Pískařiny. Když mě uviděl v kraťasech a krátkém triku chechtal se ještě druhý den. Hned jsem tak od něj vyfasoval flanelovou košili prý po dědovi a tepláky po … to jsem raději nechtěl vědět (čti fleky hlavně v rozkroku).

Dej nohy na nic, polož ruce na nic a lez. Tak nějak jsem čekal, že to bude. Můj první dotek teho Zrnitého byl proveden v Tréninkové spáře za VIIb na KRAKONOŠOVO SEDÁTKO. S pomocí Boží ruky a mnoho kleteb jsem se asi na 10 pokus dostal nohama nad šipku. Tehdy odborný dohled uznal, že se do toho konečně můžeme pustit. Ruce mám už jak kusy hovězího připraveného na grilovačku steaků (čti žáby, ropuchy ani pěsti nedrží jak bych chtěl) a tak se na uklidnění hned po tomto sadomasopraktice procházíme kolem nejoblíbenějších věží v Ádru. Nakonec však usoudíme, že po včerejším vydatném dešti to tady dobré nebude.

Spásný nápad (čti spíše pana řezníka než pana lékaře) je vyřčen na lezení v Broumovských stěnách. Po cestě poprvé v životě spatřím místní legendu Cikána (čti Stanislava Lukavského), který z pod fusisek utrousil něco o tom, že nás to tam stejně vychčije. Cikán pak mašíruje v doprovodu svého psíka zkontrolovat Kalírnu (čti jednu z místních náleven) na připravovanou večerní akci.

Broumovky jsou nádherné nejen proto, že mají tak nějak lepší matroš (čti více křemíku a tím i lepší tření) ale taky proto, že tam nepotkáš živáčka. Risk s černými mraky nad hlavou se vyplatil. Do každé cesty však mistr Pískařského cechu nastupuje se slovy, kurva jestli mě vychčije tak se poseru.

Naše působení v Zaječí rokli vyvádí mladej bez problémů. Já, starý kokot tam vlaju jak pytel hoven.
Ale hezky popořádku. Nejprve lezba na ORLÍČEK – Kyzová za III – parádní rozlez konečně po chytech, pak znova na ORLÍČEK – Babí léto za VIIb – trochu dost morálovka, po-té na ORLÍ HNÍZDO - Večerní mejdan za VIIb - stěnovka jak se patří a závěrem na ZAJEČÍ – Cesta pro Petru VI – krásná hranka.

Po sbalení vercajku se spustí mocný déšť (čti a pak nevěř Cikánovi), který nás festovně vylije. Tatuš však s úsměvem navrhuje po čtyřech cestách k ústupu z Broumovek do Kalírny.

Polezen, utahán a nakonec bezelstně vehnán k pípě dostáváme od Toma v Kalírně co hrdlo ráčí. Po dvou džbánech moku s plným břichem opeřence (čti kachna s knedlem a pěti druhy zelí) poslouchám opodál sedícího Mocana a jeho druhů historky o tom proč je písek ve skalním městě a ten nejlepší matroš je pak v okolí Pískovny. Na dotaz: Hele Mocane, Ty do Broumovek moc nejezdíš co ? Odpovídá: Mně operovali rameno a né HLAVU abych kurva jezdil tak daleko.
Třetí pivko nasoukám do sebe pěkně pomaloučku, usedám na šlapací kolo a uháním chrnět. Jsem na maděru. (pozn. Tatuše – …čímž přišel opravdu o hodně, jelikož se večírek táhl do značně pokročilých hodin).

Úterý – Království, jde do tuhého. Jak jinak sraz ráno u Tošováka. Dnes přijel Jiřík (čti taky budoucí medik, tož to jsem už konečně klidný). Na trojku tak vyrážíme hurá na věc. Mé ruce vypadaly opravdu žalostně, ale nohy ty byly dobré. Mihli jsme se kolem Tří Obrů, Krále a Čarodějky a nastoupili do špičatých nádher pod Seskupením Střílen.

VĚŽ TŘÍ MELTŮ - Stará cesta za IV - širočina jako prase kde jsem si konečně (čti s radostnými pohledy těch Lapiduchů) totálně dojebal oba kotníky. Pak PIDIVAJZLÍK, Koutek za V – sláva konečně po chytech s malou ale pěknou spárkou ( čti Tatuš mi půjčil rukavice, to bylo radosti jak na Vánoce) a pak CIMBUŘÍ, Arnoštova za V – pěkný komín v první délce a pak nádherná stěnovka se stavěním až ke knížce. Na vršku jsem ve slabé chvilce (čti dokalíčený jak zvíře) poznamenal: Hele kluci, kdyby byl Ádr v Beskydech nevím do prdele jestli bych tam vůbec jezdil .. (pozn. Tatuše – touto hláškou jsem se bavil minimálně týden)

Večer jsme řádně zalili u nás u Sv. Floriána. Nutno dodat, že kajtry s flétnou některým hučeli v palicích až do rána. Kalbu okořenili svojí účastí též nově příjezdivší Ládis, Mário a Báša z HO Alpa a morální podporu zaslouží pochopitelně tvrdé jádro z HO Start.

Středa a Čtvrtek - byla ve znamení nové cesty (čti Prváče) Mokré Sny na věž BLÍŽENCI, kterou udělali Tatuš, Jiřík, Mocan a Cikán. Mokré sny si zaslouží dlouhý výklad a proto zde toho moc nenapíšu tj. na samostatnou kapitolu. Snad jen, že Tatuš zjistil, že není dobrý frézař, nemá dobré smyčky, má moc dlouhou odsedku hovado, má hodně zatáhnuté uzle, kindráče má taky na hovno a spousta jiných negativ (čti v dobrém slova smyslu). Když pak Tatuš osadil první kruh šel na druhé ringo Cikán. Když k Tatušovi dolezl nezapomněl mu připomenout, že to měl úplně zadarmo. Načež Cikán verval do spáry nohy a jal se mávat volně rukama a pak aby milého Tatuše deklasoval vrazil tam ruce a vytáhl obě nohy a začal s nima tancovat kozáčka. No divadlo na posrání. Mocan k tomu všemu posílal okolo fotografující turisty do prdele a tak jsem si jist, že ten den bylo veselo.
Já s nimi nebyl a byl jsem rád. Páč si myslím, že kdyby Cikán nebo Mocan viděli mé lezecké prasení tak by mě zabili :-)). S rodinkou jsem se tak věnoval MTB a vytahaných 86 km s přívěskem (čti malá Markétka na trailgatoru cca +25 kg) bylo přesně to co jsem potřeboval.

Pátek – ráno už mi ale k mému údivu nedalo a moc jsem se na kluky těšil. Sraz jak jinak u Tošováka s plánem vyrazit konečně do Teplic. Na parkáči jsme usmlouvali dědka na cenu za káru a hned mašírovali do skalního města. První kus byl spraven na veži HYSTERKA v cestě Elektrický bál za VIIIa - dokonalá cesta, kterou čistě mlasknul Tatuš s Jiříkem a já si v této obtížnosti připadal zas jak praporeček :-). Dalším počinem našeho pískomilstva byla věž PARAVÁN. Cestu s názvem prostě Spára za VIIa - nevybral nikdo jiný než frézař (čti Tatuš) (pozn. Frézaře – nádherná žábovka dlouhá asi 35 metrů, dole tam strčíš ruce a vytáhne tě to až nahoře, kdo tam ještě nebyl tak neváhejte).

Po dolezení na nás dole zahulákal, že je tam vosí hnízdo a máme sebou krutě hejbnout. Vyfasoval jsem hadinky a rukavice (čti asi se v něm probudil budoucí lékař) a nabral prvních pět temp směrem vzhůru. Po několika pokusech zbavit se žáb a zkusit to sokolem bylo jasné, že tudy cesta nepůjde. Bylo to však nejvýš a zároveň i nejníž (čti jak píše Skoba o cestě NINJIS za VIIIa ), kam jsem se v té zasraté puklině dostal.

Po deseti pokusech bylo jasné, že buď bude Tatuš ubodán vosama nebo já bechnu dolů nejištěn. Tady se pravda se ukázala v celé nahotě“ Kde zaplať pánbůh není všechno o hrubé síle“. Jiřík vyběhl spárou jako kdyby se nechumelilo a za chvíli fičí oba Medici dolů. Balíme a hrneme se dále Skalním městem. Čumíme na věž SEKYRA až kousek naproti Chrámovým stěnám. Po cestě nám Tatuš ukazuje neuvěřitelné kousky Dokončená VIIb na Golema Luftwaffe VIIIc, R.A.F VIIIc. v Chrámovkách.

Náš finální škubánek je však někde jinde. Doslova odměnou je pro mě lezení na věž VARHANY kde cesta vede krásným vzdušným Komínem – ve stylu rozporu za V. Cikánovy hlášky „V komíně se musíš točit“ a pak v závěrečném rozporu „ Musíš lízt“ mě dovedou až na vršek. Zapisujeme Hore zdar a kocháme se výhledy na okolní útvary. Navečer jak jinak zase začíná s železnou pravidelností chcát.. Toto léto jak se zdá je poněkud ROZMARNÉ.

Večer provedeme očistu koupáčkem v Pískovně, naplněníme břucha v Tunelu knedlem s vajcem a dorážíme se na pivech u Tošováka.

Sobota – všechno jednou musí skončit. ÁDR to je fakt jiný svět. Každý si z něj vezme co chce. Někdo písek v hlavě jiný zase v prdeli. Zas povedený trip s Tatušem :-)). ABA PÍSKU.

Dejv - David Fiala
Tatuš - Jan Žwak


vložil: David Fiala