Logo START
Fórum
poslední příspěvek ve fóru:

26.04.2016  22:57:19
RE: a
Narozeniny
Narozeniny tento a příští měsíc:

Viditelné pouze přihlášeným členům oddílu.

Kalymnos dle PN

03.05.2011

Po dlouhé době výlet za hranice všedních dnů.

Cesta tam úmorná, prakticky jedna noc beze spánku. Odlet z Budapešti přes Atény. Na letišti na Kalymnosu jsme nafasovali auto z půjčovny a fičeli se ubytovat. Mezi fotkami najdete Pavlose již na terase apartmánu, kdy spánek zvítězil nad studiem průvodce. Lézt jsme ale šli už první den odpoledne a při jištění či u nýtu nikdo neusnul. Po počátečních snahách o škudlení jsme si půjčené auto nechali celý týden a bylo to velmi užitečné. Nějaký dopravní prostředek jsme potřebovali a zdálo se výhodnější než 4 skútry, které tam lezci hojně využívají. V maličkém Fiatku nás jelo i 6 ks.
Lezení na Kalymnosu je pohádkové, akorát místy pro bříška prstů devastující. Konflikty ani ponorkovou nemoc jsme nezaznamenali a lezli prakticky každý den. Dokonce jsme i pořádně zmokli, což je v těchto končinách velká vzácnost. Nebudu popisovat co kde a jak jsme lezli, ale připojím kraťoučké komentáře k jednotlivým účastníkům.
Ingrid byla klidná síla, která se dovalila pod všechny nástupy a dělala Honzovi přísného a nesmlouvavého trenéra („Ne,ne, Honza si to dá na prvním konci!!“). Protože se už nevešla do úvazku, nemohl jí Honza říct, ať mu ukáže jak to 7a OS vyleze, když je tak chytrá.
Honza se o Ingrid vzorně staral a nakonec i to 7a OS vylezl, nebo to snad bylo 7a+?, už ani nevím.
Pavlos se stal nejmenovaným bavičem výpravy. Jeho výrok " ... jsem slabučký jako srneček " se ujal a za chvilku byla celá výprava samý srneček a koloušek, i když např. u mě označení koloušek není až tak výstižné. Podobně jako Honza o Ingrid, i Pavlos se o Lucku vzorně staral. Kdykoliv byl připraven opustit mužnou společnost a plně se věnovat Lucčiným lezeckým choutkám. Jak říkal bolševik, kdo chce zapalovat, musí hořet. Pavel pro lezení hořel, tak uvidíme, zda a jak Lucku rozpálil.
U naší skupiny se o nás Hanka taky vzorně starala. Mezi fotografiemi ji najdete, jak maže svačiny. K ní (té fotografii) Ondra navrhoval připojit komentář, "...nezapomeňte si vzít na Kalymnos někoho, kdo Vám bude mazat svačiny..." (Padl i návrh na uspořádání svačinkářského soustředění. Lokalita Kanárské ostrovy byla odsouhlasena. Kačo neboj, počítá se i s Tebou.) Kromě mazání ale vařila, nakupovala a ve volných chvilkách dokonce i lezla. Po mnoha letech jsem ji ukecal na první konec lana a za mohutného brblání a spílání lezla několik 6a+. A protože se drží zásady OS nebo pád a padat se bojí, bylo to vesměs OS. Ondra by měl dostat medaili za agilitu, která se jinak, myslím, dává jen loveckým psům. Držel se zásady min.10 cest za den, nebo do tmy, nejlépe obojí. Nejčastějšími obětmi této jeho vlastnosti byli Pavlos a hlavně Tom, který svému staršímu bratru neumí říct ne. Tom někdy z počátku o sobě prohlásil „..já jsem se narodil jako druholezec…..“ , ale čas tento jeho postoj rozmělnil a ke konci pobytu se na prvním konci lana objevoval docela často a na půjčení kola zapomněl.
Ke své maličkosti bych snad mohl poznamenat, že jsem se na první konec lana až tak vehementně nehrnul, nicméně několika OS na cestách, na kterých si mladíci poseděli, nebo zalítali, jsem si dokázal, že ještě snad ten lezecký důchod nehrozí.
Na Kalymnosu se nám líbilo, voda z kohoutku byla trochu slaná, moře bylo studené a domů se nám nechtělo.
PN


vložil: Petr Novacek